Léto s sebou nese kromě všech báječných a očekávaných činností i mnoho úskalí jak pro lidi, tak pro jejich psí miláčky. Všichni se těšíme na dobu dovolených, na koupání, výlety, sluneční paprsky, na cestování. Co nám ale tento očekávaný čas může pořádně znepříjemnit a zkomplikovat, jsou nehody, které psy mohou postihnout kvůli naší nedbalosti, nepozornosti nebo jen náhodě. Může se jednat o přehřátí, bodnutí hmyzem, paniku při bouřce nebo nevolnost při jízdě autem. Proto je dobré si tyto možnosti uvědomovat a snažit se jim co nejvíce předcházet, případně je umět řešit, abychom si léta co nejvíce užili.
Pozor na přehřátí
Po zimě je léto druhým teplotním extrémem. Letní vlny veder pravidelně atakují naši zemi a stejně, jak se před nimi chrání lidé, musí se chránit i psi. Rozpálené chodníky a silnice, nedostatek stínu a tekutin, tělesná námaha a málo odpočinku, to jsou faktory způsobující přehřátí psa. Je to velmi časté a bohužel i podceňované nebezpečí, protože v jeho důsledku může zemřít i zdravý pes. Člověk se přehřívání organismu brání pocením. Odpařováním potu z povrchu lidského těla dochází k ochlazování. Tento mechanismus u psů bohužel neexistuje. Psi nemají potní žlázy, takže se mohou ochlazovat jen pomocí zrychleného dýchání a vyplazeným jazykem. Při tom dochází ke ztrátě tekutin odpařováním. Pokud zvíře nemá možnost tyto ztráty doplnit, začne se rozvíjet dehydratace a následně šokový stav. Jestliže okamžitě nenastanou účinná opatření, začnou v organismu nezvratné změny, dojde ke kolapsu organismu a k bezvědomí. V této fázi jsou stěny cév natolik poškozeny a srážlivé faktory zcela vyčerpány, že dochází přes stěny cév ke krvácení do organismu (např. do trávicího traktu, do vnitřních orgánů, do podkoží). V důsledku špatného prokrvení jater začne docházet k selhávání ledvin a tím se naruší celková rovnováha metabolismu v těle. Výsledkem je tzv. multiorgánové selhání, které je u psů prakticky neléčitelné.
Chlupáč do kufru nepatří
Přímo ukázkovým jedincem, kterého přehřátí určitě postihne, je obézní pes s hustou srstí, jehož majitel se rozhodl ho "trochu" prohnat po cvičišti za horkého počasí. Z charakteristiky tohoto jedince vyplývá, že přehřátí nejčastěji postihuje zvířata obézní, zvířata s velmi hustou srstí, plemena s výrazně zkrácenou nosní partií jako jsou boxeři, buldočci, pekinézové, bostonští teriéři atd. Zákaz pobytu na přímém slunci nebo tělesné zátěže za letního počasí mají jedinci se srdečními nebo dechovými potížemi. Úplným peklem se pro psa může stát pobyt v zaparkovaném autě. Každý rok veterináři nabádají majitele psů, aby své miláčky nenechávali v létě uzavřené v zaparkovaném autě. Pootevřené okénko auta není východiskem, a když auto stojí ve stínu, neznamená to, že stín tam bude po celou dobu. Každý rok atakují veterinární ordinace vytřeštění majitelé, že jim pes v autě omdlel a to byli jen chvilku na nákupu. O tom, že lidé mohou nechat psa nebo několik psů v kufru auta, nemá snad cenu ani psát.
Chladit ano, ale ne šokem
A jak přehřátí předcházet? Umožnit psovi co nejdelší pobyt ve stínu nebo chladné místnosti, zajistit mu dostatečný přísun tekutin, nikdy ho nenechávat v uzavřeném prostoru (auto, přepravka, klec ) na slunci. Pokud je nutné psa vystavit tělesné námaze, tak nejlépe brzy ráno nebo navečer. Při pobytu na plném slunci je psa nutno polévat vodou nebo mu umožnit koupání. Jedinou záchranou při přehřátí psa je co nejrychlejší rozpoznání projevů signalizujících přehřátí. Jsou to: ztížené nebo velmi rychlé dýchání, rychlý srdeční tep, suché sliznice pysků, kůže a čenich jsou horké a suché, pes má červené dásně, je neklidný, později dezorientovaný až apatický. Pokud k takovému stavu dojde, je nutné začít psa co nejrychleji chladit buď balením do mokrých ručníků, nebo jeho celkovým namočením. Pozor ale na teplotu vody, voda nesmí být ledová a přímo fatální by bylo pro psa vhození do vody. Po poskytnutí první pomoci je zvíře nutno dopravit k veterinárnímu lékaři.
Strach z bouřky
Další možnou komplikací způsobenou letním počasím je panická hrůza z bouřek. Tato fobie může mít příčinu genetickou nebo vznikla vlivem traumatických a stresujících zážitků. U psů s touto fobií může docházet při bouřce k výrazným poruchám chování, k projevům neadekvátní agresivity nebo bázlivosti. Průvodním jevem této poruchy je úzkost spojená s nutkáním bouřce uniknout. Psi se snaží dostat z venku domů nebo naopak z domu ven. Jsou odhodláni se podhrabat, prokousat, zranit se u toho, poškodit si drápy nebo zuby. Léčba této fobie je velmi komplikovaná, protože pes může negativně vnímat i celou řadu podnětů s bouřkou spojených jako je vítr, déšť nebo pokles barometrického tlaku. Jak pomoci psovi v jeho strachu? Pokud má jednodušší formu fobie, stačí ho vzít domů, být s ním, uklidňovat ho a převést jeho pozornost z bouřky na hru nebo na pamlsky. U těžších případů je možná i léčba přípravky např. na bázi l-theaninu, což je kyselina obsažená v zeleném čaji navozující relaxaci mozku.
I u koupání se vyplatí přemýšlet
Snad nejoblíbenější letní činností je koupání. A to platí jak pro valnou většinu lidí, tak psů. Ovšem i při této činnosti si musíme dát velký pozor na několik nástrah. V prvé řadě psa do vody nikdy neházíme. Zvolíme takové místo pro vstup do vody, aby se pes mohl sám osmělit. Vstup do vody by neměl být pokryt většími kameny, aby si pes nemohl zaklínit nohu a tím se zranit. Pokud chceme psa vykoupat v řece, musíme si dát pozor na intenzitu proudu, případně přítomnost vírů. Pro psy je nebezpečné koupání v blízkosti jezu, silný proud by mohl psa strhnout a utopit. Plavání je pro psa velmi náročná činnost. Říká se, že minuta plavání odpovídá odhadem jednomu kilometru chůze. To je sice hrubý odhad nicméně vypovídající o vynaložené námaze. Jako u kterékoliv fyzické činnosti, musíme i v tomto případě začínat s malými dávkami a až pes získá fyzičku, lze s ním plavat i na delší vzdálenosti.
Sinice škodí lidem i psům
Na co si ale musíme dát opravdu dobrý pozor je přítomnost sinic. Ty jsou spolu s řasami součástí fytoplanktonu. Z hlediska vlivu na zdraví jsou ovšem sinice mnohem nebezpečnější. Některé sinice mají schopnost hromadit se na hladině, tomuto jevu se říká vodní květ. Pokud se v nádrži tento jev vyskytne, svědčí to mimi jiné i o špatné kvalitě vody a není radno se v ní koupat. Sinice obsahují látky, které způsobují alergii. Obzvláště u citlivých jedinců, příp. alergiků by mohly způsobit alergickou reakci až anafylaktický šok. Pokud by se pes ve vodě s přemnoženými sinicemi vykoupal, mohl by mít zarudlé oči, výtok z nosu (podobný jako rýma) nebo vyrážku po těle. Dalším nebezpečím sinic jsou jejich toxiny, které produkují. Reakce na tyto toxiny je přímo úměrná množství, které se do těla dostane. Jedná se o škálu projevů od lehkých střevních a žaludečních potíží až po úmrtí. Ta se vyskytla, když psi pili vodu, která obsahovala velké množství sinic. S tím, jak se mezi psí populací více rozšiřují nejrůznější alergie, vyplatí se obezřetnost i u píchnutí hmyzem. Obzvláště u malých plemen platí, že pokud pes začne nápadně otékat nebo jevit známky otupělosti, je dobré vydat se ihned k lékaři. Vždy záleží na konkrétním psovi a zatímco jeden se lovením vos dobře baví, druhého může ohrozit i jediné žihadlo. Alergická reakce se také nemusí dostavit vždy a může překvapit i majitele, který s ní dosud neměl problém. Autor: Lenka Štěpařová